Truhlář z vesnice žaludů
Nakaja Miwa

Časně ráno přijel řidič žaludového taxíku. „Dveře od taxíku se mi uvolnily!“ „To nevadí, hned to opravím,“ řekl tesař a — ťuk ťuk, ťuk ťuk, ťuk ťuk ťuk. Během chvilky to bylo hotové.

„Páni, zachránil jsi mě! Tesaři, děkuji!“ Řidič žaludového taxíku poděkoval a hned vyrazil do práce.

Když má někdo ve vesnici problém, tesař přiběhne s nářadím.

Když dědeček uklouzne na schodech, tesař bleskově odstraní schod a přidělá zábradlí.

Když maminka s kočárkem nemůže přes schody, tesař hned přiloží nájezd.

A nebezpečná rozbitá houpačka? Tu spraví raz dva.

Druhý den se tesař vydal hledat ten správný strom pro nový Šinkonův dům. „Tenhle strom je zdravý a pěkný!“ „Ale tady je trochu malý…“ „Tenhle má dobrou velikost! Ale tady je trochu málo slunce…“ Žádný úplně správný strom se nenacházel.

Nevzdával se a hledal dál, až když se začalo stmívat, konečně našel přesně takový strom, jaký hledal.

„Velikost je akorát, slunce taky vypadá dobře! A navíc tu dobře fouká vítr — určitě se tu bude cítit skvěle!“

Konečně byl „Dům pro všechny“ společnými silami dokončen.

„Myslela jsem, že to bude jen tak obyčejný dům — a je to taková zábava!“ „Získala jsem spoustu kamarádů!“ „Až budu mít problém, přijdu sem!“

„Až vyrostu, chci být tesařem!“ „Já taky!“ řekl mladší žaludek, a tesař se usmál: „To se těším.“